ran Petersburg edition - Alexander
source

1:	[...]
2:	Býstь grad vъ stóčněi straně velik źělô. na městě	Odessa: anaѳoliskoi
	skamandrě.	River Skamandros/Xanthos (today Karamenderes).
3:	iměše *mź* vrat.
4:	i isxodexǫ iz nego voiska. *o* stěgovь.
5:	i tьì grad naričet sę
	troáda.	The name of the city is changing between the versions, and sometimes also within the individual texts: Tro(j)an in Veles, Trda or Trad in Odessa and Sofia (with oscillation in gender), Troatь in Adžar. The form Troada, preferred in Bucharest and Petersburg, seems to be the closest one to original Trōas (gen Trōados). The name is used for Biga Peninsula, the location of ancient Troy and the Karamenderes river, but it was likely used as an adjective in the original - *Trōas polis lit. 'Trojan city'.
6:	běše vь nemь crь veléi i strašenь źělò.
7:	imę emou bě", iwmorь crь.
8:	i vъ edínǫ nóštь vidě crь sъnь strášenь.
9:	i ouboa sę wt nego.
10:	jako ródi crca
	glávnę	Miklosich: glavьnja 'dalos, titio, drěvo ogorělo'; a sg.acc would be expected - the form of both words is an inst.
11:	i zapali grad troadǫ,
12:	i izgorě vésь.
13:	i vъ tò vrěmę bě" crca neprazna
14:	egdà ródi. bys ženskyi polь.
15:	egdà bys šestim mscom. wtróčę vъstavi E vъ stlъpь.
16:	i tri" žény němy da sloužǫtь otróčętju.
17:	i zaprěti vel'mi da ne čjúetь glas ni rěči člčę. nǫ` da táko vъzrástet. da vídit kámo sę xóštet děnǫti.
18:	i bys vъ stlъ´pě do *eı* lět. ne čjúvši glása ni rěči člčę.
19:	egdà že byvaše vъ isxwd slnca. staněše kъ isxodu w´brazom.
20:	i wkъncem ględaǫšti na vъstok. i glaaše wt vъsěx ęzýkь po edínoi rěči.
21:	crь
	iamórь čjuždaaše s(e).	Unclear, whether it should be read as iamorь or crь+ i+ amorь.
22:	i vъsi bolěre čjúždaaxǫ s(e).
23:	poneže ne razouměxǫ čtô glet.
24:	crь sъbrà wt vъsěx ęzýkь po člku.
25:	i privede ix pod stlъpь ideže bě" otrokóvica.
26:	i tako povelě imь
27:	posloušate
28:	da kto čto" čjúetь da zapíšetь.
29:	i táko poslušaxǫ.
30:	i čtò ktô razoumě, táko i zapísa.
31:	egdà w´na prěstà glati. sъnesošę vъsì pisanïa prěd cremь.
32:	i sъstàvišę
33:	i obrětošę mlęštǫę sę bou za w´ca svoego. glę,
34:	gi ne postavi emou grěxa.
35:	ludь bò es
36:	i ne věstь čtò tvóritь.
37:	bïE xotěnïe ktò možet
	razóriti.	Odessa: razuměriti
38:	nǫ^ sъnь egóže esi vidělь, to sъtvorit' ti brat moi íže es vъ ǫtróbě crci.
39:	i xoštetь roditi sę.
40:	egda že rodi sę, bys mǫ´žьsko otročę.
41:	povelě crь,
42:	i wtnesošǫ E` vъ poustyę góry,
43:	i povrъgošǫ.
44:	i obrěte otročę mečka, éže bě izьgubila šten'cę svoę wt lovecь. i bolędovaše wt mlěka.
45:	i vъsxrani otróčę za *g* lěta.
46:	dondže źvěrę lovci ubišǫ.
47:	i otróčę vъzęšǫ
48:	i privedošǫ kъ crju.
49:	i pozna crь jako tò es snь egò.
50:	a eže běše dvca vъ stlъpě, izvedošǫ ę".
51:	i nareče ímę eˇi magdona. rekše sirïanskyi, prěmǫ-draa.
52:	a snou svoemou narče ímę aleѯandrь. eže es El'linskyi, wbrětenь.
53:	dъšti ego bě" krasněiša i mǫdrěiša pač vьsego světa.	Adžar: dьšti ego bě lěpa i prěmudra źělô. páče vьsěx velíko
54:	I spìsa mǫža na koni.
55:	i prixoždaaxǫ wt inyx crei prositi ǫ" sebě
	ženǫ`.	The use of sg.gen (< *ženy) is regular (cf. Lunt 2001:145). Adžar has sg.acc (xotěxu ju poeti sebě crcu) due to a different verb.
56:	ona že glaaše.
57:	egdà viždǫ mǫ´ža na koni sědęšta, jako es vъ pisani moem. togo poímǫ azь mǫ´ža.
58:	i táko vъsěxь ne xotěše
59:	Vъ edín' že dnь sědęšti ei na polatě. vídě člka vъz more jazdęšta *v*
	pъprišti města.	A dual would be expected, likely replaced by the pl form already.
60:	i rče wcu svoému, crju iamorju.
61:	gi tъì mi bǫ´detь mǫž.
62:	i posli prizvati ego.
63:	i vídě crь	Adžar: i vědě crь sarakina, Bucharest: i vidě crь sarakyninę
	sarakinina,	gr. sarakēnos < ar. šarqīyīn 'Eastern'
64:	i počjudi sę velmi.
65:	i vъprosi ego,
66:	pověždь mi bráte kamo idéši
67:	čtô li íšteši.
68:	sarakininь réče,
69:	ázь esmь
	soul'tanь crь vъsei sarakinïi.	The name of Sultan, king of Great Saracenia, is self-explaining, even if new to text traditions concerning Trojan War. Močuľskij (1893:375) interpreted the appearance of Sultan as another influence of the Legend of Diogenēs Akritēs, as the name is similar to that of "King Amir" (Amēras), mentioned above in connection to king Amor.
70:	i xrabrostь moǫ niktò ne imat.
71:	íštǫ ženǫ da poímǫ. krasněišǫ vъsego světa. i mǫdrěišǫ.	Adžar: i íštu žénu da+ poímu sébě lě´pu í mudru páče vьsěx velíko
72:	poneže ésmь vъ sъně vídělь.
73:	da ašte gdè znaéte povědite mně.
74:	togda mágdonǫ izvedošę kъ nemu.
75:	i egda vídě ǫ" soltanь pozna ǫ".
76:	i poemše ǫ" wtvede vъ sarakinïę.
77:	Aleѯandrь že vьzraste vъ domou óca svoego.
78:	i bys ratnikь krěpokь. i crь vъsěmь ellinwm.
79:	běše bò lěpota egò velïa źělo.
80:	i reče vlъxvom svoim.
81:	ašte mi obręštete ženǫ krasněišǫ vъsego světa. azь vam veliko dobrò sъtvórę.
82:	vlъsvi že obydošę vъsę zemlę vlъšestvom.
83:	i wbrětošę ženǫ vъ
	amorei ou siw`na crě.	Morea - Latin name of Peloponese. Petersburg ed. seems to stick to a "Canaanite" interpretation: Amorea - land of Amorites.
84:	imę eˇi Egϋluda.
85:	i povědašę aleѯandru crju.
86:	w´n že rče imь,
87:	sъberěte mę jako vъ sъně sъ neǫ. da vídim droug drouga.
88:	oni že vlъšestvom sъbiraxǫ íxь po vъsę nóšti za *v* lětě.
89:	i toliko ljuběxǫ s(e) elíko vъ dnïi žǫždaxǫ včerь býti.
90:	i jako vъ sъně sъgovorěsta sę. i po vъsě dni táko
	tvórěxǫ.	A dual form would be expected as in subordinate clause
91:	Aleѯandrъ sъtvori sę jako edínь koupécь.
92:	i prïide sъ korab'mi vъ
	palewpolь kъ sïonou crju.	Possibly island of Kythēra? A city on the island was destroyed by Arab and Slavic raids in the 7th c., afterwards called Paleopolis.
	nosęšte iměnïa mnoga.	The f.sg form is not congruent with Alexander, but it reflects dialectal development in MK, where this form is used as a gerund (today we would have something like *noseiḱi). Other versions have n.sg form nosešte, which seems to have acted as a gerund in some OCS sources (cf. Lunt 2001:159).
93:	i darova sïona crě.
94:	sïwnь crь togo dárova.
95:	i sьtvórista sę bráta.
96:	Egϋluda že crca vъségda sъ aleѯandrom byvaaše vъ taině.
97:	egdà xotěše sïona crě góstiti.
	wna tou" sěděše pri aleѯandrě.	Sofia ed. seems to confuse Alexander and Giluda in this passage, thus making it seem, as if the affair was actually between Alexander and Sion. The pronoun is shortened, with the n written over the ot.
98:	sïonь crь mněše Egova žéna es.	The missing refl. pronoun makes the sentence unclear (Veles has Sionu se mněše)
99:	paky wna wtxoždaaše vъ dom svoi.	The following two sentences sound weirdly, likely because of missing (or wrongly translated) subordination markers. Cf. Veles: da egda wtxoždaše si vь domь svoi, glaše kь crci
100:	da egdà crь wtxoždaše. gla crci
101:	w` velïe čjudo,
102:	ou sego koupca
	es žena	Odessa: žena jes(t)
103:	i vel'mi tvoǫ prilikǫ nósitь.
104:	togdà igϋluda gněvaaše s(e)
105:	i glaaše.
106:	čtò tako méne prilgaeši toì koupčici.
107:	da egda azь takova esmь. da i ty" tomou priličenь ési.
108:	wn pakỳ zověše aleѯandra gostiti.
109:	i wna toû bě".	Odessa: i ona paky tu bě
110:	i tako tvorěše za
	*ź* mscь.	Odessa: *g*
111:	egdà li ou nego wbrětaaše sę, vъ iny wdeždi prěměnuǫšti sę.	The passage is unclear in all included editions. Likely some specific phrase trying to explain how Alexander changed his identity. No clearer in Veles (kogda u tog).
112:	i táko běža sъ neǫ aleѯandrь.	Actually not written how! The story of how he wooed her into a ship, known from Veles (and Adžar) ed. is missing also in Bucharest, Petersburg and Sofia texts.
113:	Sïw`nь že crь wstà vъ pečali i porǫgani velicě.	In Veles, this sentence appears first after the account of an earthquake in Troas following the entrance of Giluda.
114:	aleѯandrь že egda vъvéde Egϋludǫ vъ gradь troadǫ. potręse sę grad vel'mi.
115:	i wtcь ego amorь crь, rče.
116:	vъ istinǫ sъvrъši sę sъ´nъ moi íže prěžde viděx.
117:	Sïwn že crь poslà kъ brátou svoémou ıwgou.
118:	ıwgь posla kъ šourěmь svoim vъ xanaan. i vъ xaldeǫ i vъ mesopotamïę. i vъ per'sidǫ.
119:	i sъbrasę s(e) *dı* crïi.
120:	i pridošę na aleѯandrà. i na grad velíkyi troadǫ.
121:	i wbsědošę égo.
122:	i rъvašę ego za *zı* lět.
123:	i ne možaxǫ čtô emou sъtvóriti wt množstva pólь.
124:	Edínь mǫ´žь imenem	Odessa: edinь imenem palmida běše sluga ioga cra
	pal'mida. proʾumě zatríkь igráti.	Likely a corruption of Palamedes (Palamidešь in Legend of Troy), replaced by Odysseus in some versions as the constructor of the horse (including the Odyssea). Handled as ā-stem in annotation, but it appears as a sg.nom only anyway.
125:	běše bò slouga ıwga crě.
126:	egdà
	vъdaše s(e) vъsì bolěre zatrikь igrati. togda pakỳ pal'mida proʾumě tavlïę igráti. jako da srъdęt sę igraǫšte.	Miklosich: oudati 'tradere, dare'
127:	togda sъtvori palmida
	konę mědna vělika źělo.	Formally a pl.acc, although context would expect a sg (-ě in jo-stems here).
128:	i vъnide sïw`nь crь vъ konę. i sъ nim xrabrì tri".
129:	i mědnyi konь
	matatatokỳ xoždaaše.	The adverb (Veles: imatnski, Odessa: maѳataskïi, Bucharest: matatokyi, Petersburg: matatatokyi, Sofia: matski, Adžar: matan'ski) was likely, like polema, simply left untranslated, perplexing scholars since the discovery of the Tale. Syrku (1884:86) translates it as equus hic automatus movebatur 'the horse moved automatically', constructing the Greek source as metatopizomenos, lit. 'changing place'. Mazon (1942:38) reconstructs the original word as metakınētós or metáѳetos 'déplaçable'.
130:	pal'mida podkovà
	konx	Superscribed x does not make sense in the context
	petalami nawpako.	The nature of Palmida's ruse gets lost in this edition. Cf. Veles: naopaku peldami
131:	i wtbrà *t* voevь dobrěx.
132:	i vъ nóšti sъnidošę za grad
133:	i skrýšę s(e).
134:	i na outrïe dvígnǫšę s(e). vьsě voiska.
135:	i padošę ne daleče wt gráda.
136:	a konę togo wstavišǫ na okolišti.
137:	i izšedši iz
	grada obrětošę konę	Again, sg.gen would be expected after an ot.
138:	i čjuždaaxǫ s(e).
139:	i
	povědašę aleѯandru.	The morphological form is unclear, mostly resembles a 1sg.prs
140:	i povelě vъvesti konę vъ
	grad.	A sg.acc is more expectable than a loc, but grad is inanimate.
141:	i vedǫštemь ego, i na vratěx grada izýde sïwnь crь. i vъsi voe sъ nímь.
142:	i prěǫtь vrata gradou.
143:	dondež prïide palmida sъ voisky
	ǫže iměxǫ sъkrъvena.	< *ęže ?
144:	tako i vъsa voiska vъzvratišę s(e)
145:	i prěęšę grad troadǫ.
146:	i razorišǫ ego do koncA.
147:	aleѯandrь že crь vъzemь ženǫ svoǫ igϋludǫ.
148:	i běža kъ sultanu
	zętju svoemu vъ sarakinïę.	Both Veles and Odessa call Sultan a "son in law" of Alexander here, which is actually wrong - according to first part, he was his brother in law.
149:	da jako bys gněvь bıi na sïona crě.
150:	egdà prïide sъ voì svoimi vъ svoà si. ne wbrětošę
	ženь vъ domověx svoix.	Odessa: ženi
151:	ponže běžali běxǫ sъ
	ráby svoimi.	The pl.inst form differs in Veles and Odessa versions. Veles prefers -mi, which goes back to OCS u-stem ending -ъmi, while Odessa prefers -i (although it also has e.g. korabmi). This would be a regular reflex of OCS o/jo-stem ending -y, but it also may reflect a generalized pl.nom ending.
152:	i vъsi voè poústy obrětošę domovy svoę.
153:	aleѯandrь že vъzdviže soul'tana i vъsę sarakinïę.
154:	i pobì crę
	xanaanskyę. i xalděiskyę. i mesopotamïiskyę.	Odessa has cri xanan'skie, what is formally closer to the regular CS hard-stem m.pl.acc (< *-yę), but -e is still productive in SC.
155:	i ide na ıoga crě vъ amoreǫ
156:	i oubì ego,
157:	i razori grad velíky vasánь.
158:	i vъzęšǫ zemlę ix sarakine vъ dosanïe.
159:	i vъségda prěbyvaetь tako.
160:	i prïidošę na sïw´na crě vъ amoreę.
161:	i sъmiri sę aleѯandrь sъ ráby sïonověmi, éže běxǫ sъ žénami ix běžali.
162:	sïw´nь crь stoáše vъ palewpoli.	The position of the three armies differs across the editions. Odessa: sïwn crь stojaše vъ wlewsě. a sul'tan' i rabi ix byjaxu gospodini svoe i ratuvaxu. Bucharest (and Sofia): siwnъ carь stoaše vъ palewpoli, aleѯandrъ stoaše vъ elewsě. a saltanь i raby ixь bıaxǫ gospodǫ svoǫ. Veles: ale_ѯandrь. sto_aše vь+ elewsě a+ sutan vь pale_wpoli.
163:	aleksandrь že stoašè vъ elewse.
164:	a soultanь i rabi ix biáxǫ na gospodǫ svoę
165:	i voevašǫ.
166:	ponže ímь žény i domovy iměxǫ.
167:	i tolíko tęžky ráti iměxǫ togda.
168:	eliko vъ edinoi ndeli byšę tъmâ mrъtvecь.
169:	i táko ratovaše s(e) za *v* msca.
170:	i oubišę sïona crě i vъsě voę egò.
171:	i wsta sъ soltanom i aleѯandromь. *r* ljúdïi.
172:	i vídě aleksandrь kolika zlà sьtvorišǫ s(e) o Edínoi žéně.
173:	togdA ıErlmь razorišę. i drougyxь (velikyx) grádwv. *sd*
174:	vъsę` voę` i strány wpoustišę
175:	i oubišę *gi* crei. i pisidïiskago crě.
176:	i táko aleѯandrь wtsěče glavǫ igiloudě proklętoi.
177:	i sámь skóči vъ more,
178:	i outope: